24. 6. 2021
S ukončenou topnou sezonou přicházejí myšlenky na vyúčtování energií. Jak je teplo ale účtováno mezi jednotlivé byty?
Praxe ukazuje, že povinná instalace přístrojů (takzvaných indikátorů nebo měřičů tepla) se klientům vrátila do 1,5 roku. Tyto přístroje navíc šetří až 35 %, což je v dnes velmi důležité. Díky těmto měřičům lze spravedlivě řešit fakturaci za teplo v bytovém domě a navíc vedou k úsporám, jelikož lidé tolik nepřetápí.
Určit spotřebu tepla v bytě je poměrně složité, množství dodaného tepla se měří v absolutních hodnotách pouze na vstupu do bytového domu patními měřiči tepla. Jedná se o fakturační měřiče, jejichž naměřené hodnoty slouží k fakturaci odebraného tepla pro celý objekt. Podíl bytových jednotek na celkovém odběru tepla bytovým domem se potom vypočítává na základě údajů z poměrových měřičů tepla. Ty jsou umístěny v jednotlivých bytech, přímo na jednotlivých tělesech. Poměrový měřič nemusí být cejchován přímo v jednotkách vyjadřujících spotřebu tepla (GJ nebo kWh), protože slouží pouze k rozúčtování celkové spotřeby tepla mezi byty.
Poměrové měřiče mohou být odpařovací nebo přesnější, elektronické. Jde o nenápadnou bílou krabičku s displejem, která bývá v bytových domech povinná (Povinnost osazení bytových přístrojů - indikátorů, měřičů tepla a teplých vodoměrů - totiž stanovuje prováděcí předpis vyhlášky č. 237/2014 Sb. k zákonu č. 318/2012 Sb.)
Stává se, že lidé často přepočítávají dílky na měřičích na peníze. Dílky ale nejsou vypovídajícím údajem v korunách. Zachycené hodnoty musí být přepočítány různými koeficienty, jako například výkonem otopného tělesa, typem a způsobem zapojení otopného tělesa, musíme zohlednit i polohu dané místnosti a mnoho dalšího. K zjištění ceny je třeba znát odečty všech konečných uživatelů (přepočtené výkonem otopného tělesa a polohou místnosti) a celkové náklady vyfakturované dodavatelem tepla.
Tyto měřiče jsou spravedlivým nástrojem pro rozdělení dodaného tepla - kdo více topí, více platí.
red
Sdílet