Mapa kvality ovzduší ČR aneb jak se nám tu dýchá

Za poslední tři desetiletí ovšem doznala naše příroda značného ozdravení a kvalita ovzduší se citelně proměnila k lepšímu. Ropákům bahenním se u nás, bohudík, už tak dobře nedaří. Vyhynuli? Kdo ví! Napovědět může mapa kvality ovzduší.

Od ropáků bahenních k homo sapiens

Znečištění ovzduší má přitom celosvětově každý rok na svědomí více než 7 milionů obětí. Zhoršená kvalita ovzduší tak představuje obdobné riziko předčasného úmrtí jako konzumace tabákových výrobků.

EU proto prostřednictvím své Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v roce 2017 zavedla projekt indexu kvality ovzduší v Evropě, jehož součástí je též veřejně dostupná online mapa znečištění ovzduší. Podle slov šéfa EEA Hanse Bruyninckxe by projekt navíc mohl pozitivně přispět k rozvoji komunikace občanů s místními samosprávami, neboť „poskytuje konkrétní informace na lokální úrovni, které mohou občané aktivně využít při řešení problematiky znečištění s místními orgány.

Česká ekologická reprezentace

Jak si v celoevropském žebříčku založeném na průměrném množství tzv. suspendovaných částic v ovzduší za období posledních dvou let vedou zástupci českých a moravských měst? Inu, podprůměrně. Nejlepší umístění přitom paradoxně drží kdysi ryze průmyslové Kladno se 179. místem z 344 sledovaných měst.

Praha se po Vídni stala druhou nejlépe umístěnou středoevropskou metropolí, velký podíl na tom má i systém dálkového vytápění s hlavním zdrojem až v Mělníce. Téměř 240 tisíc domácností v Praze je vyhříváno dálkově. Z českých obcí ji navíc předstihlo trio: Liberec, Plzeň, České Budějovice. Brno pak najdeme ještě o 35 míst za Prahou, Ostrava s Karvinou se pohybují na prahu druhé a třetí stovky.
Pozici nejčistšího evropského města si dlouhodobě drží švédská Umeå, aktuálně následovaná portugalským Farem a Funchalem na Madeiře. Nejhůře se naopak v současnosti stále dýchá obyvatelům polského Nového Sadce (Nowy Sacz).

Praha čistí ovzduší

V roce 2022 se naše hlavní město ovšem – v jiném mezinárodním srovnání – probojovalo mezi desítku evropských metropolí, jimž se v nedávné době podařilo nejvíce snížit znečištění vzduchu. Praha skončila na devátém místě, když se jí v letech 2019 až 2021 podařilo snížit škodliviny (CO2 a NO2) o 8,48 %.

K výraznějšímu snížení škodlivých látek v ovzduší přitom – podobně jako v mnoha jiných regionech – výrazně přispěla i covidová pandemie a její lockdowny, které alespoň na přechodnou dobu omezily tradiční zdroje znečištění: zejména automobilovou dopravu a částečně i průmyslovou výrobu. Na kvalitě ovzduší v Praze se ale zvolna začíná také projevovat příklon k úspornějšímu energetickému provozu a zvýšený důraz na recyklaci.

Těžký dech smogový

Nejvíce smogových situací ovšem stále bývá každoročně vyhlášeno na Ostravsku, a to zejména v období zimních měsíců. V této průmyslově aktivní oblasti navíc zhoršuje kvalitu ovzduší i spad z polských průmyslových regionů v příhraničních oblastech.

Kde se v Česku dobře dýchá?

Sledovat aktuální kvalitu ovzduší na jednotlivých místech ČR lze v dnešní době velmi snadno – třeba na mapě. Aplikace Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) nabízí pravidelně aktualizovanou interaktivní mapu stavu ovzduší na našem území, z níž lze získat i podrobné informace o míře znečištění a množství jednotlivých škodlivin v ovzduší.

Zdroj: Mapa znečištění ovzduší v ČR (ČHMÚ)

red

Index kvality ovzduší v Evropě podle EEA
Interaktivní mapa znečištění ovzduší v ČR a další informace poskytované ČHMÚ