24. 1. 2022
Voda v pražských teplárenských tepnách má až 140 °C. Je to vůbec možné?
Energetické využití odpadu je jedním ze způsobů jak efektivně využívat komunální odpad. V praxi se jedná nejčastěji o řízené spalování, které lze provozovat ekologicky, oproti jeho skládkování. Bohužel se tak stále ve velkém děje a pro příští generaci znamená časovanou bombu.
Na skládkách obvykle končí především nerecyklovatelný odpad. I pro něj však existuje mnohem ekologičtější a efektivnější využití. Lze využít jeho vysokého stupně energetické účinnosti pro výrobu tepla, jak se děje například v pražských Malešicích (ZEVO). Výsledným produktem je teplo, které díky síti teplárenských tepen Pražské teplárenské ze skupiny Veolia odebírá 20 tisíc domácností a několik průmyslových areálů. ZEVO však dokáže pokrýt jen Prahu, komunální odpad ze Středočeského kraje končí povětšinou zahrabaný pod zemí.
Se spalováním odpadu se do budoucna počítá také v elektrárně Mělník, která je hlavním dodavatelem tepla pro Pražskou teplárenskou, a které by tento problém mělo vyřešit. Tato energie by nahradila část tepla, které proudí do metropole.
ZEVO je součástí strategie skupiny Veolia. V energetickém mixu je dále biomasa spolu s dalšími obnovitelnými zdroji. Jako velmi perspektivní se v tomto ohledu jeví energetické využívání kalů a odpadního tepla z čistíren odpadních vod.
Již samotná centralizovaná výroba tepla s navazujícím dálkovým rozvodem představuje ekologické řešení, které významně snižuje zatížení městského ovzduší emisemi. Kdybychom nahradili tyto tepny dálkového vytápění domovními nebo blokovými kotelnami, vznikalo by až o 207 tun oxidů dusíků ročně navíc. Spaliny z nízkých komínů domovních kotelen by se navíc nedokázaly dostatečně rozptýlit do ovzduší a bezmála polovina Pražanů by tak musela dýchat horší vzduch.
red
Sdílet
