I odpady mohou snižovat emise

Například společnost Veolia ve Velké Británii provozuje deset kogeneračních jednotek koncipovaných pro energetické využití odpadů. A jejich výroba není zanedbatelná! V roce 2020 to bylo 1,2 TWh elektřiny a 151 GWh tepla. Tím je pokryta roční spotřeba elektrické energie 430 000 domácností a zajištěno dálkové vytápění Sheffieldu, Leedsu a Londýna. Podle prognóz by mohlo energetické využití čistírenských kalů a organického odpadu snížit emise oxidu uhličitého o 300 milionů tun do roku 2050. Touto cestou se vydává společnost Veolia také v České republice, kde plánuje do roku 2023 přestavět pět uhelných elektráren na kombinaci plynu, biomasy a pevného regenerovaného paliva.

Skvělým příkladem přímého propojení čištění odpadních vod s energetikou je také funkční čistírna odpadních vod v bulharské Sofii. Sofijská čistírna odpadních vod produkuje díky využití bioplynu pro výrobu primární energie o bezmála čtvrtinu energie více, než sama spotřebuje. Další ukázkou využití biomasy je největší síť dálkového tepla v Evropě, která funguje v maďarském městě Pécs. Teplem vyráběným výhradně ze slámy a dřeva je zásobováno 450 veřejných budov a 31 000 bytových jednotek. Ve francouzském Lille zase mají tzv. „Tepelnou magistrálu“. Ta dodává teplo do 35 000 domácností a elektřinu do 20 000 domácností z kogeneračního zařízení, kde se spaluje komunální odpad z místních domácností.

Kogenerace je kombinovaná výroba elektřiny a tepla, případně i chladu nebo páry. Její výhodou je vyšší energetická výtěžnost, snížení emisí o 28 % v porovnání s uhelnými elektrárnami a snížení nákladů na energie o 10 až 15 %. Cesta k nízkouhlíkovému dálkovému vytápění vede přes uzavřené lokální cykly. Konečným cílem je pak rozvoj oběhovosti, jako je tomu v případě nízkouhlíkových, lokálně vyráběných paliv z průmyslového odpadu či odpadních vod. Věříme, že tedy budoucnost bude opravdu čistší.

red